Největší kolekce RPG ke stažení

Blog o RPG hrách

Hry jako součást života

2006-10-04 00:00:00

Hraní her je neprávem posuzováno jako něco „pro děti“ či něco jakoby nevhodného pro dospělého člověka. Byli jsme tak vychováni totalitou (i když v časopisech tehdejší éry se takřka vždy objevily nějaké stránky věnované hračičkám), rodiči a koneckonců u nás je i taková atmosféra. Dívat se na fotbal s lahváčem, sledovat porno či americké akční filmy je v pořádku, jakmile se nějaký „dospělák“ v kolektivu přeřekne, že hraje hry, hned je na něj díváno jako na exota.

Situace se u nás pomalu zlepšuje, ale přál bych Vám vidět, jak je tomu na západ od nás. Konkrétně USA. Dostaly se mi totiž do rukou výsledky průzkumů za rok 2005 a situace je tam zcela odlišná. Několik čísel hovoří za vše. 69% američanů hraje počítačové hry (v různých formách – PC, konzole, webové hry). 31% hráčů je méně, než 18 let, 44% je mezi 18-49 let a celých 25% je starších 50ti let. Hraje 62% mužů a 38% žen. Průměrný věk kupců her je 40. Každý hráč hraje v průměru již 12 let. 35% hráčů je zároveň rodiči – průměrný věk 37 let. Z toho je 47% žen. Celkem se prodalo 190 milionů her na konzole a 38 milionů her pro PC. 42% všech američanů koupí za rok jednu či více her. Za rok 2005 utratili američané 7 miliard dolarů.

Tato čísla jsou výmluvná prakticky pro celý svět. Velmi podobné procenta najdeme v Austrálii i Evropě. Určitou výjimkou jsou státy postkomunistické a Rusko. Čína kupodivu je herní mekkou, o Japonsku nemluvě. Hry se staly byznysem, který šlape na paty svým starším bratrům, jako jsou filmy, hudba ale i knihy. Komerce ovládla jakýkoliv způsob zábavy. Takže jsme si všichni rovni.

Bylo by ale hloupostí tvrdit, že hry jsou jako americké akční filmy, braková literatura či popová hudba. Je to všechno otázka masového zařazení. Do roku 1995 jsme mohli celkem dobře hovořit o zlaté éře her, kdy nebyly dost atraktivní pro všechny lidi na světě a koncerny na zábavu je mohly oprávněně ignorovat. Moje matka mi vždycky říkávala, že bere hry jako způsob, jak si „zlepšit reflexy“, ale nikdy nechtěla uznat, že hry jsou (měly by být) především o prožitku, stejně jako dobrá kniha či film. Těchto opravdu dobrých her není mnoho, za třicet let existence videoherního průmyslu možná desítky, stovka. Je to ale dáno omezením výkonu počítačů a posléze omezením komerčního mainstreamu.

Ty nejlepší hry podle mne v klidu konkurují svojí kvalitou těm nejlepším knihám (kacířsky postavím vedle sebe Jméno Růže a hru Gabriel Knight 3 – myslím, že opravdoví znalci uznají, že tyto dva produkty k sobě mají velmi blízko svou kvalitou) co se týče příběhu. Jenže vyprávění příběhů je sice prima, ale hry mají vlastní výrazové prostředky, takže se více blíží interaktivním filmům – ne snad, že by jim to mělo nutně ubírat na kvalitě, naopak. Kombinací skvělého příběhu z knih a atraktivního vzhledu z filmů, společně s interaktivitou dostáváme do rukou největší perly průmyslu, které co se týče kulturního aspektu bez mrknutí oka zařadit mezi špičky knižního, filmového či hudebního průmyslu – ano, hovořím o „opravdovém“ umění.

Velmi se těším, až půjdu po ulici a na billboardech se na mne bude smát kozatá Lara Croft, na obalech mléka vystřídají Šmouly hrdinové z World of Warcraft a v televizi poběží reklamy na nového Metal Gear Solid. To mne uklidní, že lidé přijmuli hry, jako sobě rovné, ačkoliv budou vidět jen vrcholky komerce. Ale o masách to koneckonců je. Konečně se nebudu muset stydět říct na veřejnosti, že rád hraju hry (a jsem na to v případě některých titulů i hrdý).

Nyní mne omluvte, mám tady rozehranou partičku Solitaire.

Zpět na homepage Blogu

Musíte být zaregistrován a přihlášen abz jste mohl psát komentáře.

Komentářů (0)


Firefox 2 Přidej RPGhry.cz na Seznam AddThis Social Bookmark Button
© RPGhry.cz, Všechna práva vyhrazena | Kontakt: info@rpghry.cz
Doporučujeme: BezvaData.cz - váš server pro sdílení dat