Největší kolekce RPG ke stažení

Blog o RPG hrách

Čekání na Witchera

2007-10-25 14:38:42

Witcher neboli Zaklínač (celou dobu bojuji s tím, jestli tuto hru nazývat anglicky, když hra je plně v češtině a CD PROJEKT vyšel obecně českému trhu vstříc nejen lokalizací, ale i kampaní uzpůsobenou na míru) je očekávaná hra. Ba co víc – vrcholně očekávaná! Totiž – o herním zpracování tohoto knižního románu Andreje Sapkowského jsem poprvé četl někde v prastarém Excaliburu, někde v roce 1995… a po dlouhém tichu se před třemi lety přihlásili polští koumáci o slovo a začali na něm pracovat. Začátkem roku 2005 jsme měli již k dispozici první screenshoty, které nás jak okouzlily, tak naplnily obavami, jestli nepůjde o tupou rubačku ála Diablo. No a v polovině roku 2007 jsme se dočkali prvních hratelných ukázek a naše skepse se postupně měnila v nadšení.


A jak jsem se k tomu dostal? Náhodou. Hra byla ohlášena na 26. října a já jsem se přidal k řadám předobjednatelů, abych si Zaklínače vychutnal co nejdříve. JRC ale vyhlásilo, že začnou hru prodávat v předpremiéře již 23., tedy o tři dny dříve a to v brněnské i pražské pobočce. Tu mám blíž, tak jsem se rozhodl zúčastnit se mánie. O tom, že se to bude dít i v Praze jsem se dozvěděl od kamaráda, který se na hru tak těšil, že chtěl využít možnost a zakoupiti sobě i sběratelskou edici, ačkoliv měl hru rovněž předobjednanou na internetu. Jelikož otvírali ve čtyři hodiny odpoledne, rozhodl se tam být asi o hodinu dříve, což korespondovalo s mým volným časem a tak jsem do obchodního centra na Chodově dorazil.


Bylo to velmi zajímavé – kamarád stál pátý v řadě, před ním byla banda usoplených výrostků, kteří tvrdili, že tam stojí už od rána od devíti hodin. Kamarád měl tedy kliku, že přišel o mnoho hodin později a fronta se nestihla před ním vytvořit. Celkem tam před tou čtvrtou hodinou stálo asi padesátka lidí, ale postupně přibývali. Jelikož jsem nehodlal nakupovat, promenádoval jsem se před frontou a fotil jsem si ji. Všichni čekali na Witchera jako na smilování boží a jelikož ani v 16:01 nebyla brána otevřená, rozvířil jsem spekulace o tom, že JRC jede podle moskevského času. Kolem chodili novináři a fotili si frontu, mezitím provozovatelé prodejny postavili před prodejnu na piedestal počítač, kde spustili hru a nechali čekatele slintat na intro. Je mi jasné, že první kopie hry přivezly už včera večer nebo v noci, takže prodavači museli pařit několik hodin – bylo to na nich docela poznat.


Brána se otevřela o minutu později po té, co se mezi námi začal promenádovat namaskovaný šéf prodejny (asi) na Zaklínače. Byl to poněkud komický pohled a přistihl jsem ho, že občas mu cukaly koutky. Nic to ale neměli na tom, že fanouškovská fronta se posunula vpřed, dovnitř prodejny a o chvíli později jsme byli svědky prvních šťastných majitelů sběratelské edice. Těch se nakonec ukázalo, že bylo pouze pět, čili na mého kamaráda se dostalo, jako na posledního. Plni radosti jsme rozbalovali krabice, kochali se tričkem, pěkným přívěškem a děsivou dýkou v ještě děsivějším obalu. Součástí balení byly i některé publikace navíc. Jednak hezky udělaný bestiář, samozřejmě manuál, povídka Zaklínač, pěkný velký plakát a jako vrchol všech Lolků – průvodce hrou for dummies, s popisem celé hry, návodem krok za krokem, návody na mise a mapy. To jsem se hodně zasmál, ale co – vydavatel potřebuje, abyste hru co nejdříve dohráli a koupili si další (ale o Witcherovi 2 zatím není ani zmínky).


Vrcholem je samozřejmě pouzdro na média, kde jsou tři blyštivé placky. CD se soundtrackem, DVD s filmem o hře a samozřejmě DVD se samotnou hrou. Měl jsem chutě médium obřadně poškrábat a ukázat ho dychtivé frontě, ale to už mně kamarád tahal do hospody, abychom to mohli oslavit. A co se týče oslav – nejsem rozhodně proti. Po půlhodině cestování jsme se dokopali do karlínské hospody Studna, nalámal jsem do sebe pár piv a mazlil jsem se se hrou a dýkou, jako by byla moje. To už mi kamarád rval z náruče celé balení a utíkal domů instalovat. Osiřel jsem. Začal jsem nenávidět celý svět za to, že nemám dost výkonné PC, abych si mohl Witchera (o pár dní později, až mi dorazí na poštu) zahrát. Proklel jsem všechny první majitele hry rakovinou, ale co, pár piv mi spravilo náladu. Šel jsem domů a nechal si zdát…


Netekla krev, ani slzy, ani žluč a ani střeva – přesto mi tato akce, rozsahem rozhodně malá, připoměla staré dobré časy čekání na Dungeon Mastera 2, Nintendo Wii nebo na otevření restaurace U Žíznivého jelena. Jsem proto spokojený a doufám, že jsem tímto reportem trochu navnadil ostatní, aby se hře šlo pověnovat. Po Agentu Mlíčňákovi jde o nejlepší polskou hru, o tom není třeba mít pochyb.

Zpět na homepage Blogu

Musíte být zaregistrován a přihlášen abz jste mohl psát komentáře.

Komentářů (0)


Firefox 2 Přidej RPGhry.cz na Seznam AddThis Social Bookmark Button
© RPGhry.cz, Všechna práva vyhrazena | Kontakt: info@rpghry.cz
Doporučujeme: BezvaData.cz - váš server pro sdílení dat